Na vystavených obrazech Jana Pfeiffera často vidíme motiv skály. Třeba jen v podobě osamělé hory někde na pozadí, nebo je šedá a tušená jen v náznaku, protože naši pozornost poutá něco barevnějšího nebo tvarově výraznějšího. Vůbec máme většinou tendence skály považovat za něco obyčejného. Ale když se nad tím zamyslíme důkladněji, tak se ukáže, že málo co má pro nás tak silný význam, jako je právě skála. A to jak v rovině symbolické, tak i v té materiální. Vždyť co všechno se dá najít ve skalách – zářivé krystaly, rudné žíly, zkameněliny… Ale také architektura k jejímuž vytvoření bylo potřeba ohromné úsilí a schopnosti. A ve skalách můžeme také nalézt třeba Madonu, a vlastně by bez nich nemohla vzniknout ani Sokratova jeskyně.

Jan Pfeiffer v nich nachází mnoho věcí. A – s určitou nadsázkou – našel ve skalách i něco, co tyto obrazy dělá takovými, jaké jsou – k jejich tvorbě totiž používá grafitový prach. Rozmělněný minerál se tak stává znovu pevným kusem, skálou. Pojďte se do těch skal podívat, projít jejich tmavá zákoutí a najít světlo, které na konci skalních labyrintů čeká.

Andrey Kafka, kurátor

In the exhibited paintings by Jan Pfeiffer, we often see the rock motif. Perhaps only in the form of a lonely mountain somewhere in the background, or it is gray and only hinted at, because something more colorful or more expressive in shape catches our attention. In general, we usually tend to consider rocks as something ordinary. But when we think about it more thoroughly, it turns out that few things have such a strong meaning for us as the rock itself. And that both on a symbolic and material level. After all, what can be found in rocks – bright crystals, ore veins, fossils… But also architecture, the creation of which required tremendous effort and skills. And in the rocks we can also find, for example, the Madonna, and in fact, even Socrates’ cave could not have been created without them. Jan Pfeiffer finds many things in them. And – with some exaggeration – he also found something in the rocks that makes these images what they are – because he uses graphite dust to create them. The pulverized mineral thus becomes a solid piece, a rock. Come and look into those rocks, walk through their dark corners and find the light that awaits at the end of the rock labyrinths.

Andrey Kafka, curator