Kreslená animace vytvořená technikou gumované kresby je rozvržená na čtyři scény, přičemž v každé scéně se odehrává život ve společném prostoru. V první scéně se před námi narýsuje síťová struktura, ve které život probíhá velmi symetricky, auta mají jasné směry a rychle dosahují svých cílů. V druhé scéně se ocitáme ve městě tvořeném pouze dvory, ty jsou jediným společným místem pro setkávání a volný čas. V jednotlivých dvorech se život odehrává prakticky totožně: uprostřed si hrají děti, kolem nich si povídají důchodci, okolo jsou hloučky rodičů. V horním rohu se shromaždují lidé, kteří rádi pozorují. V druhém horním rohu se setkávají politické skupinky. V dolním rohu se odehrávají oddechové aktivity a zábava. V dolní části je místo pro veřejné projevy a demonstrace, v horní častí je sportoviště. Třetí scéna nás přivádí opět do města postaveného na síti, ale tentokrát na síti ve tvaru šachovnice. I když město zůstává přesně navržené, jeho užívání je mnohem více organické, vyžaduje více vlastní orientace a rozhodnutí. V poslední, čtvrté situaci, se prostředí zcela mění. Obyvatelé se ocitají na prázdném volném prostranství, kde již nejsou determinováni strukturou města a řád jsou tudíž nuceni si vytvářet sami. V prvních okamžicích dochází k základnímu vymezení prostoru: uprostřed nově vzniklé společnosti se vytváří prostor po dětskou hru, která je obklopena starci. Nejprve se cesty mezi lidmi tvoří symetricky a postupně se vice rozrůstají. Postavení lidí ze začátku připomíná demonstraci, ale postupně se společenství člení na menší skupinky centra a stále se proměňuje.

The drawn animation, created by the erasing technique, explores the link between social life and city planning. It is divided into four scenes, while in each of the scenes life in a common ground takes place. In the first scene, a net-like structure arises in front of us. Life is very symmetrical in such a setting; the cars have clear directions and quickly reach their destinations. In the second scene, we find ourselves in a city created solely by rectangular yards, which are the only common grounds for social meeting and free time. In the single yards things happen in a very similar way: children play in the middle, around them seniors talk, parents gather in groups. In the upper left corner the observers cumulate. Upper right corner is reserved for political groups. In the lower corner leisure activities take place. There is also space for public speeches and demonstrations in the lower part, while in the upper part a sports ground can be found. The third scene brings us again into a town built on a net-structure, which is, however, shifted into a form of a chessboard. Even though the town remains precisely planned, living in it is much more organic, it requires more of one´s own sense for decision-making and orientation. Within the last, fourth situation, the environment changes rapidly. The inhabitants find themselves in an empty free space, not being determined by the structure of the town and therefore forced to create their own order. In the first moments, they create a basic division of the space: in the middle of the newly-built society there arises room for children´s play, which is surrounded by the elderly. First of all are the paths among the people being created systematically, then they tend to grow further. The situation initially reminds us of a demonstration, but over time the community divides into smaller parts and changes constantly.

Projection of Spatial Vision on Large screen project in New York City 2010