Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989

inslatace v GHMP

snímek z videa: Symetrie asymetrie revoluce – 2019

Hudba: Ian Mykiska

 

Městská knihovna, 2. patro GHMP

od: 30. 4. 2019 / do: 29. 9. 2019

http://literarky.cz/kultura/art/28182-umni-a-revoluci-v-portugalsku-a-eskoslovensku-ukazuje-vystava-v-praze

 

Překvapivé podobnosti, paralely i paradoxy převratných událostí Portugalska a Československa. Hranice demokratického kontinentu i hranice epochy – karafiátová a sametová revoluce jako první a poslední z „třetí vlny“ světových revolucí a jejich odraz ve výtvarném umění.

Kurátorský projekt Karafiáty a samet / Umění a revoluce v Portugalsku a Československu představuje první souhrnnou přehlídku portugalského vizuálního umění v Čechách i na Slovensku v historicko-politickém dialogu s československými umělci. Společným východiskem je rok 1968, doba pražského jara v Československu a v Lisabonu jara Marcela Caetana. Tento rok představoval první záchvěv nadějí v konec stávajících nedemokratických režimů. Nadějí, které v Československu zmařila sovětská okupace a v Portugalsku pokračování koloniální války. Roky 1974 a 1989, data pokojných revolucí, poté přinesly oběma státům svobodu. Karafiátová revoluce se odehrála 25. dubna 1974 a sametová revoluce v Československu 17. listopadu 1989.

Výstava uvádí díla československých a portugalských umělců, osobností a legend, jež reagovaly na totalitní režimy a měly zásadní vliv na formování současného umění obou zemí. Patří mezi ně zejména Adriena Šimotová, Eva Kmentová, Olbram Zoubek, Květa a Jitka Válovy, Jiří Kovanda, Petr Štembera, Karel Miler, Jan Mlčoch, Milan Knížák, Václav Havel, Jiří Kolář, Július Koller, Ľubomír Ďurček, Mária Bartuszová, Jana Želibská a mnozí další. Do kontextu s nimi jsou zahrnuti jejich portugalští vrstevníci Helena Almeida, Lourdes Castro, Ana Vieira, Ana Hatherly, Fernando Calhau, Manuel Alvess, António Barros, Silvestre Pestana, Alberto Carneiro, Ernesto de Sousa, Álvaro Lapa a José de Guimarães a jiní. Ke slovu se dostává také mladší generace reflektující téma obou totalitních režimů a revoluce: Zbyněk Baladrán, Jan Pfeiffer, Filipe Marques, Carla Filipe nebo česko-portugalská umělkyně Ana de Almeida.

 

Kromě uměleckých děl prezentuje výstava rozsáhlé rešerše České televize, Rádio e Televisão de Portugal, Knihovny Václava Havla a Fundacão Soares. Zároveň poprvé u nás dává nahlédnout do soukromých archivů portugalských studentů. Právě oni jako první zahraniční delegace přijeli podpořit naši demokratizaci. Padesát tisíc růží, které rozdali na Národní třídě, se stalo symbolem solidarity a svobody.

 

 

Symetrie asymetrie změny / Symetry asymetry of Change / 2019

ROZHOVORY O UMĚNÍ

katalog k výstavě

ROZHOVOR 21.2.2019

Projekt Metropolis ( publikace)

prezentace projektu ” Opěrné body”

Kreslená místnost /Drawn room / Studio Severka/ Opatov / Praha 12

instalace

Scéna pro slavnostní ceremoniál Ceny Jindřicha Chalupeckého 2018

Foto: Peter Fabo
Ideová kresba

VALS – Lecture Series

 

VIDEO ZÁZNAM:

Fotografie:

https://www.flickr.com/photos/praguecollege/sets/72157704473359224/with/31317025967/

UTOPS ČSR / Čas pro nové utopie (?) / Spišská Nová Ves

Pohled do instalace

 Průřez / Galerie T / Hradec Králové

 

Topografie pozornosti – Zpřítomnění

Kurátoři: Lenka Sýkorová a Viktor Čech, Martina Johnová;

Umělci: Adéla Součková, Jonáš Strouhal, Andrea Mikysková, Zdeněk Svejkovský, Karim Tarakji, Josef Málek, Adéla Waldhauserová a průběžné umělecké intervence;

Architekt výstavy: Jan Pfeiffer

Grafika: Magdaléna Gurská

 

 

Výrazným současným tématem se stala duševní hygiena v prostředí, které je snad ve všech oblastech života prostoupeno digitálními technologiemi. Vedle mnoha zdravotních problémů způsobených neustálou technologickou akcelerací moderní i současné společnosti, přibyla s nástupem systematické digitalizace lidských životů a jejich propojení s virtuálními vizuálními rozhraními i řada dalších. Spolu s řadou syndromů spojených s napojením lidské pozornosti na tato interface a stejně tak s dalším roztříštěním naší pozornosti, jež už není jen neustále zkoušena větší rychlostí a množství nabízených počitků, se začal vyskytovat i fenomén potřeby „Digitální hygieny“. 

Současná výstava bude reflektovat onu dvojznačnou polohu, s níž dnes řada lidí uniká do virtuálního prostředí svých přístrojů, a která se pohybuje mezi pozitivně chápanou relaxací a problematickou imerzní prokrastinací. Živý program v průběhu několika měsíců představí obsahovou osu událostí zaměřenou na aktuální témata spojené s dnešní globální epidemií duševních nemocí a pokusí se najít způsoby, jak o nich mluvit, sdílet je a přicházet s praktickými způsoby využití volného času.